Pěstujeme keříčkové fazole – tipy pro úspěšnou úrodu
Keříčkové fazole patří mezi nejoblíbenější zeleninu našich zahrad. Jsou nenáročné na pěstování, rychle rostou a při správné péči vás odmění bohatou úrodou křehkých lusků. Ať už začínáte se zeleninovou zahrádkou, nebo jen hledáte spolehlivou plodinu pro letní sezónu, keříčkové fazole vás nezklamou. Pojďme se proto podívat jak na jejich pěstování – od výsevu až po sklizeň.

Fazol zahradní patří mezi nejoblíbenější zeleniny – a není divu. Nezralé lusky, které si s chutí připravujeme v kuchyni, mohou být zelené, žluté i fialové. Fazole dělíme na keříčkové a tyčkové – obě varianty se vyskytují ve všech zmíněných barevných provedeních.
Fazole k nám doputovaly z Ameriky, odkud je přivezli evropští kolonizátoři. Z původní popínavé rostliny (Phaseolus vulgaris) byly vyšlechtěny dnešní zahradní odrůdy, pnoucí i keříčkové. Liší se nejen výškou rostlin, ale také velikostí, tvarem a barvou lusků, barvou a velikostí zrn i dobou sklizně.

Keříčkové fazole jsou na pěstování jednodušší než fazole tyčkové, a ideální pro záhon. Keříčkovým fazolkám se někdy říká zakrslé nebo francouzské – a právem. Jejich chuť je jemná a delikátní, bez tuhých vláken, takže si je můžete připravit téměř bez práce. Sklizeň je rychlá a jednoduchá, avšak lusky dozrávají téměř naráz. V čerstvém stavu vydrží v lednici jen pár dní, proto je vhodné část úrody hned zpracovat, zamrazit nebo rychle zkonzumovat.
Nutričně jsou fazole opravdu cenné. Obsahují vitamin C, vitaminy skupiny B, a zrna až 30 % bílkovin a 50 % sacharidů. Lusky jsou bohaté na vlákninu a pomáhají snižovat hladinu cukru v krvi, což ocení především diabetici. Pozor ale – zrna i lusky obsahují toxický fasin, který se zneškodní pouze dostatečně dlouhým varem (alespoň 15 minut). Syrové fazole proto nikdy nekonzumujeme.
Tipy na odrůdy: Mezi oblíbené keříčkové odrůdy patří:
- GUSTY – spolehlivá zelenoluská fazole,
- BONA – delikátní a chuťově výjimečná,
- AIDAGOLD – středně raná a osvědčená žlutoluská klasika.

Kdy a jak vysít keříčkové fazole
Už začátkem května se do výsevu pouštějí ti nejzapálenější pěstitelé, kteří si fazole rádi předpěstují doma – třeba na parapetu nebo ve skleníku. Mladé rostlinky pak stačí postupně otužit a koncem měsíce přesadit do volné půdy.
Méně pracný a pro většinu zahrádkářů pohodlnější je přímý výsev na záhon. Začínáme s ním až v polovině května, kdy už nehrozí nečekané mrazíky. Výsev lze zopakovat několikrát během sezóny a rozložit si tak sklizeň do delšího období. Poslední termín pro výsev by ale neměl přesáhnout začátek července – později by plody nemusely dozrát.

Jak na to?
Podlouhlá oválná semínka fazolí zatlačíme prstem asi 2 až 3 cm hluboko do předem zkypřené zahradní půdy. Máme dvě možnosti:
- Řádkový výsev: semínka dáváme po cca 10 cm do řádků vzdálených asi 40 cm.
- Výsev do hnízd: do jedné jamky umístíme 5 semen, jednotlivá hnízda pak rozestupujeme zhruba po 50 cm.
Jakmile rostlinky vzejdou, ponecháme z každé skupinky silnějšího jedince a slabší opatrně odstraníme. Staré zahrádkářské pravidlo zní: „Vysej víc, než potřebuješ.“ To proto, že část semen nemusí vyklíčit, a své si vezmou i škůdci.
Fazolky je možné pěstovat i na balkoně – ideální je čtyři rostliny na jednu nádobu o průměru alespoň 30 cm.
A důležitá poznámka: semena fazolí jsou tvrdá, takže potřebují kvalitně připravenou půdu a ideálně i dostatek vláhy při klíčení.
Kam fazole zasadit?
Keříčkové fazole nejlépe prospívají na slunném a teplém místě – slunce je pro ně doslova životně důležité. Bez něj bývají slabé, špatně kvetou a sklízet toho moc nebudete. Ideální je záhon s kvalitně zpracovanou, kyprou a dobře propustnou zahradní půdou.
Kromě kompostu můžete do půdy přidat i trochu listovky – ta ji hezky provzdušní a pomůže lépe udržet vláhu. I když mají keříčkové fazole o něco nižší nároky na živiny než tyčkové, na příliš chudé půdě od nich žádné zázraky nečekejte.
Mají rády stabilní prostředí – nevyhovuje jim ani dlouhé sucho, ani nadměrné přemokření. Při častých výkyvech v zálivce se začínají kroutit listy a rostliny strádají. Proto se snažte zalévat pravidelně, ideálně dešťovou vodou a vždy ke kořenům.
Vítr jim většinou nevadí, ale pokud by měly růst na otevřeném prostranství nebo v průvanu mezi domy, může se stát, že se pod tíhou zrajících lusků začnou vyvracet. V tom případě stačí podél řádku natáhnout provázek nebo je mírně podepřít – a máte klid.

Jak o keříčkové fazole pečovat
Keříčkové fazole nejsou na péči nijak zvlášť náročné. Nepotřebují přímé hnojení čerstvým organickým hnojem a nejlépe se jim daří ve druhé až třetí trati – tedy na záhonech, kde jsme v předchozích letech pěstovali plodiny náročnější na živiny.
Zálivka je ale klíčová. Zejména v horkém létě voda výrazně zvyšuje úrodu a pomáhá udržet lusky krásně křupavé. Jakmile se objeví první květy, zaléváme vydatně jednou týdně – to je mnohem účinnější než časté, ale povrchové kropení. Voda by měla vždy směřovat ke kořenům, nikoliv na listy.
Nezapomeňte půdu kolem rostlin občas zkypřit motyčkou a odstranit plevel. Ten totiž soutěží s fazolemi o vodu i živiny. Výbornou pomocí může být mulčovací vrstva – například posekaná tráva nebo sláma. Pomáhá udržet vláhu v půdě a zároveň potlačuje růst plevele.
A jak je to se sousedy na záhoně? Fazole si dobře rozumí s jahodami, rajčaty nebo špenátem. Naopak se jim nedaří v blízkosti cibulovin (např. cibule nebo česnek) a hrachu – těm se raději vyhněte.
Sklizeň lusků: Kdy a jak na to
Při sklizni lusků určených ke kuchyňskému zpracování je ideální sbírat je ještě nedozrálé – tedy ve chvíli, kdy jsou lusky křehké a semena uvnitř ještě nejsou plně vyvinutá. Poznáte to jednoduše: když lusk lehce ohnete a praskne, je ten pravý čas ke sklizni.
Semena by v této fázi měla být pevná, hezky vybarvená a rovnoměrně vyzrálá. Lusky ale obvykle dozrávají postupně, proto je dobré kontrolovat rostliny pravidelně a sklízet průběžně. Termín sklizně závisí na době výsevu – nejčastěji se sklízí od července do září..
Vyloupané fazole ze zralých lusků stačí před vařením namočit, a pak připravit podobně jako běžné polní fazole.

Pozor: Ať už se chystáte na lusky nebo semena, nikdy je nekonzumujte syrové. Obsahují totiž látky, které jsou pro člověka jedovaté – teprve tepelnou úpravou (vařením) se tyto škodlivé látky zničí.
Zdroj: Ing. Bc. Dana Makrlíková, redakce portálu Radyzezahrady.cz, Foto: archiv Dany Makrlíkové Depositfoto.com
Mohlo by vás zajímat
Doporučujeme
TIP NA VÁNOČNÍ DÁREK -On-line zahradní kurzy Dany Makrlíkové: naplánujte si a zrealizujte zahradu právě teď
Chcete si splnit sen o krásné a funkční zahradě bez zbytečných chyb a nákladů? Přihlaste se do on-line zahradních kurzů Dany Makrlíkové, kde se naučíte, jak krok za krokem správně naplánovat a zrealizovat zahradu podle svých představ. Objevte tipy, inspiraci i praktické rady a začněte se svou vysněnou zahradou ještě dnes.
Cedr atlaský: majestátní jehličnan s modravými jehlicemi. Jak ho správně pěstovat v českých zahradách
Cedr atlaský (Cedrus atlantica) je jedním z nejpůsobivějších jehličnanů, které si můžete vysadit do zahrady. Jeho stříbřitě modré jehlice, elegantní kuželovitá koruna a pomalý, vyrovnaný růst z něj dělají skutečnou dominantu zahrady. Přestože působí exoticky, při správném stanovišti dokáže krásně prosperovat i v našich podmínkách.
Výroba adventního věnce: jednoduchý návod, tipy a inspirace
Adventní věnec patří k nejoblíbenějším vánočním tradicím. Provoní domov jehličím, navodí klidnou atmosféru a jeho výroba je navíc krásný rituál, který si mnozí dopřávají rok co rok. Pokud jste se letos rozhodli vytvořit si věnec vlastnoručně, nemusí to být vůbec složité – stačí pár základních materiálů, trocha fantazie a chuť pustit se do tvoření.
Nejčtenější články
Kdy dát rajčata ven a jak je nezničit: první týdny rozhodují o celé sezóně
Papriky po výsadbě nerostou? Největší chyba přichází hned první týden
Nejlepší trvalky na zahradu: Nápady od zahradní designérky Dany Makrlíkové
Doporučená videa
Dana Makrlíková v České televizi: Podívejte se na více než 330 reportáží o zahradách
Jak vytvořit zahradu plnou trav? Podívejte se na video!