Než vysadíte první strom, udělejte jednu věc. Permakulturní princip, který ušetří roky zklamání
Mnoho lidí začne po koupi pozemku okamžitě sázet stromy a zakládat záhony. Permakulturní princip „Pozoruj a jednej“ doporučuje nejprve poznat místo, se kterým budeme dlouhé roky pracovat.

Když lidé koupí nový pozemek nebo dokončí stavbu domu, mají často chuť pustit se do zahrady co nejrychleji. Objednávají stromy, plánují záhony a přemýšlejí, kam umístit terasu nebo zeleninovou část zahrady. Jenže právě v této fázi vzniká řada chyb, které se později napravují velmi obtížně.
V permakultuře existuje jeden zcela základní princip: pozoruj a jednej. Zní jednoduše, ale dokáže ušetřit spoustu práce, peněz i budoucího zklamání. Neznamená totiž nedělat nic. Znamená dát si čas na pochopení místa, se kterým budeme dlouhé roky pracovat.
Každý pozemek má svůj vlastní charakter
Na první pohled mohou dva pozemky vypadat téměř stejně. Oba jsou slunné, oba mají podobnou velikost a oba se nacházejí ve stejné oblasti. Přesto se mohou chovat úplně jinak.
Někde se dlouho drží ranní mráz, jinde téměř neustále fouká vítr. Některá místa po dešti rychle vysychají, zatímco jiná zůstávají vlhká ještě několik dní. Právě tyto drobné rozdíly vytvářejí mikroklima, které bude později rozhodovat o tom, kde se bude dařit ovocným stromům, zelenině nebo trvalkám.
Proto mnoho zkušených zahradníků doporučuje první sezonu spíše pozorovat než bezhlavě budovat.

Slunce během roku putuje jinak, než si většina lidí myslí
Jednou z nejčastějších chyb bývá podcenění slunečních podmínek. Místo, které je na jaře zalité sluncem, může být v létě zastíněné korunami okolních stromů. Zahrada navíc nevypadá stejně v dubnu, červenci ani v říjnu.
Pokud plánujete skleník, ovocný sad nebo zeleninové záhony, vyplatí se několik měsíců sledovat, kam dopadá slunce ráno, v poledne i večer. Právě takové pozorování často odhalí skutečnosti, které by člověka při pohledu na plán pozemku vůbec nenapadly.

Déšť je nejlepší poradce
Velmi cenné bývá sledování zahrady během silnějších dešťů. Najednou se ukáže, kudy voda přirozeně odtéká, kde vznikají kaluže a která místa zůstávají překvapivě suchá.
Pozorování odtoku vody je přitom jedním z nejcennějších kroků při plánování budoucí zahrady. Pomůže rozhodnout, kam umístit stromy, kde založit záhony a zda má smysl vytvářet prvky, které budou vodu zadržovat.

I plevel dokáže mnohé napovědět
Plevel většina zahrádkářů vnímá jako nepřítele. Ve skutečnosti ale často funguje jako ukazatel podmínek na pozemku.
Kopřivy obvykle rostou v půdách bohatých na živiny. Přeslička může upozorňovat na vyšší vlhkost nebo utuženou půdu. Jetel zase naznačuje jiné podmínky než například pýr.
Nejde o to nechat zahradu zarůst. Smyslem je naučit se číst informace, které nám pozemek nabízí ještě dříve, než do něj začneme výrazně zasahovat.

Pozorujte i sami sebe
Zajímavé je, že princip pozoruj a jednej se netýká pouze rostlin a půdy. Stejně důležité je sledovat vlastní návyky.
Kam si přirozeně chodíte sednout s kávou? Odkud je nejhezčí výhled do krajiny? Které místo je příjemné i během horkého letního odpoledne?
Právě odpovědi na podobné otázky často rozhodují o tom, jestli bude zahrada skutečně sloužit lidem, kteří v ní žijí.
Nejdříve poznat místo, potom ho měnit
Tento permakulturní princip neříká, že první rok nesmíte nic vysadit. Nabádá spíše k tomu, abychom s nejtrvalejšími rozhodnutími nespěchali. Jednoletou zeleninu nebo mobilní nádoby lze snadno přesunout. U stromů, cest nebo teras už bývá změna mnohem náročnější.
Právě proto bývají nejlepší zahrady často ty, které vznikaly postupně. Jejich majitelé nejprve poznali své místo a teprve potom začali rozhodovat, co kam patří.
A právě v tom spočívá síla principu pozoruj a jednej. Často totiž zjistíme, že nejlepší řešení nám pozemek ukazoval od samého začátku.
Princip Pozoruj a jednej je pouze prvním z dvanácti permakulturních principů. V předchozím článku Úvod do permakultury: cesta k trvale udržitelnému životu v souladu s přírodními cykly jsme si vysvětlili základní myšlenky permakultury. V dalších dílech se podíváme na to, jak jednotlivé principy využít při plánování běžné české zahrady.
Autor: Bc. Barbora Hluchá, environmentalistka
Zdroj: redakce portálu Radyzezahrady.cz, Foto: archiv Dany Makrlíkové Depositfoto.com
Doporučujeme
Včelí vosk: Jak vzniká, jak se získává a k čemu všemu se používá
Včelí vosk není jen surovina na výrobu svíček. Včely ho používají ke stavbě plástů a včelaři ho získávají také ze starších vytočených souší. Podívejte se, jak se vosk zpracovává, čistí a k čemu všemu ho můžeme využít v domácnosti, kosmetice i při tvoření.
Zaléváte zahradu i v listopadu? Tyto rostliny mohou bez vody trpět až do jara
Ani v listopadu nemusí být zahrada bez zálivky. Některé rostliny potřebují dostatek vody ještě před příchodem mrazů, aby dobře zvládly zimu. Poradíme, které stromy, keře a rostliny v nádobách zkontrolovat a kdy jim dopřát poslední podzimní zálivku.
Jak sušit pomeranče, jablka, větvičky a šišky na vánoční dekorace
Přírodní vánoční výzdoba je krásná, levná a navíc provoní celý domov. Sušené pomeranče, jablka, šišky a stabilizované větvičky patří mezi nejžádanější materiály pro adventní věnce, ozdoby nebo závěsy do oken. Aby vám vydržely až do Vánoc (a někdy i déle), je potřeba je správně připravit.
Nejčtenější články
Kdy dát rajčata ven a jak je nezničit: první týdny rozhodují o celé sezóně
Papriky po výsadbě nerostou? Největší chyba přichází hned první týden
Nejlepší trvalky na zahradu: Nápady od zahradní designérky Dany Makrlíkové
Doporučená videa
Dana Makrlíková v České televizi: Podívejte se na více než 330 reportáží o zahradách
Jak vytvořit zahradu plnou trav? Podívejte se na video!