Jak naši předci uchovávali úrodu? Bez mrazáků i plastových boxů vydržela až do jara
Naši předci neměli mrazáky ani plastové boxy, přesto dokázali uchovat úrodu až do jara. Připomeňte si tradiční způsoby skladování, sušení, kvašení i zavařování, které inspirují i dnes.

Dnes si jen těžko představíme domácnost bez lednice, mrazáku nebo zavařovacího hrnce s přesnou regulací teploty. Ještě před několika desítkami let ale většina českých domácností uchovávala úrodu úplně jinak. Nebylo to otázkou návratu k tradicím, ale běžnou součástí života. Každá zahrada i hospodářství musely vystačit s tím, co poskytovala příroda a co bylo po ruce.
Mnohé z tehdejších postupů dnes znovu objevujeme. Ne proto, že bychom se chtěli vzdát moderních technologií, ale protože jsou jednoduché, šetrné a často překvapivě účinné.
Tento článek volně navazuje na naše předchozí povídání Co dělali naši prarodiče na zahradě úplně přirozeně? Mnohé jejich postupy dnes znovu objevujeme, ve kterém jsme se věnovali tradičním zahradnickým zvykům a postupům, které inspirují i dnešní pěstitele.
Sklep byl nejdůležitější místností domu
Venkovské domy bývaly téměř vždy vybavené chladným sklepem, který měl po celý rok poměrně stálou teplotu. Právě tam putovala většina podzimní úrody.
Brambory se ukládaly do dřevěných beden nebo přímo do hromad, kořenová zelenina se často zasypávala vlhkým pískem, aby nevysychala, a jablka se rozkládala na police nebo do nízkých přepravek v jedné vrstvě. Důležité bylo pravidelné větrání i průběžná kontrola, aby se případná hniloba nerozšířila na další plody.

Cibule a česnek visely pod střechou
Na českém venkově bylo ještě poměrně nedávno běžné vídat pod přístřešky nebo na půdách spletené copy cibule a česneku.
Po sklizni se nechávaly několik týdnů důkladně doschnout na vzdušném místě. Teprve potom se pletly do copů nebo svazků, které zajišťovaly dobré proudění vzduchu a zároveň usnadňovaly skladování. Tento způsob byl nejen praktický, ale stal se i typickým symbolem venkovských stavení.

Podrobně jsme se tomu věnovali také v článku Jak správně uchovat česnek od sklizně po uskladnění, kde najdete praktické rady pro správné dosušení i dlouhodobé skladování.
Sušení patřilo k nejstarším způsobům konzervace
Než se rozšířilo mražení, patřilo sušení k nejběžnějším metodám uchování potravin.
Sušila se jablka, hrušky, švestky, houby, bylinky i léčivé květy. Ovoce se často krájelo na tenké plátky a sušilo na sítech nebo navlečené na provázcích pod střechou, kde dobře proudil vzduch. Usušené křížaly pak vydržely celou zimu a byly běžnou součástí jídelníčku.
Stejně důležité byly sušené bylinky, které sloužily nejen v kuchyni, ale také v lidovém léčitelství.

Kvašení nebylo jen o zelí
Kysané zelí patřilo téměř do každé domácnosti. Připravovalo se ve velkých kameninových nádobách a představovalo důležitý zdroj vitaminu C během zimy.
Méně známé je, že se přirozeně kvasily také okurky nebo některé druhy zeleniny. Fermentace byla jedním z nejbezpečnějších způsobů konzervace dlouho předtím, než se začalo běžně zavařovat.
Dnes se k těmto metodám vracíme nejen kvůli chuti, ale také díky jejich příznivému vlivu na střevní mikrobiom.

K tradičním způsobům uchovávání potravin dnes přibývá i znovuobjevený zájem o přirozenou fermentaci. Stále více lidí experimentuje s divokými kvasinkami z vlastní zahrady, které se využívají například při přípravě domácích limonád nebo lehkých ovocných nápojů. Více se dozvíte v článku Stačí sklenice a pár květů. Lidé znovu objevují divoké kvasinky z vlastní zahrady.
Zavařování se stalo symbolem domácností
Přestože si mnoho lidí spojuje zavařování s našimi prababičkami, ve větším měřítku se rozšířilo až na přelomu 19. a 20. století, kdy byly dostupnější sklenice s uzávěry.
Každé léto se zpracovávaly třešně, meruňky, švestky, rybíz nebo okurky. Domácí kompoty a marmelády pak doplňovaly jídelníček po celou zimu.

Přestože dnes máme moderní zavařovací hrnce a přesné teploměry, základní principy se za desítky let příliš nezměnily. Pokud se chcete pustit do zavařování bez zbytečných chyb, přečtěte si náš podrobný článek Zavařování bez chyb: Nejlepší způsoby a pravidla, na která se nezapomíná.
Nic nepřišlo nazmar
Naši předci si nemohli dovolit plýtvat. Přezrálé ovoce končilo v povidlech, moštech nebo se sušilo. Z přebytků jablek vznikal ocet, ze švestek povidla a z bylinek zásoba čajů na celou zimu.
Právě snaha využít úrodu beze zbytku byla jedním z důvodů, proč vzniklo tolik tradičních receptů, které známe dodnes.
Staré postupy mají své místo i dnes
Dnešní domácnosti mají jiné možnosti než naši prarodiče. Přesto mnoho tradičních metod neztratilo svůj význam. Správně uskladněná zelenina vydrží bez elektřiny několik měsíců, kvašené potraviny zažívají renesanci a sušení ovoce nebo bylinek patří opět mezi oblíbené způsoby zpracování úrody.
Možná právě proto nás staré hospodářské postupy znovu přitahují. Připomínají totiž dobu, kdy se s každým plodem zacházelo s respektem a téměř nic nepřišlo nazmar. Nejde o návrat do minulosti, ale o inspiraci, která má své místo i v moderní domácnosti.
Autor: Bc. Barbora Hluchá, environmentalistka
Doporučujeme
TIP NA VÁNOČNÍ DÁREK -On-line zahradní kurzy Dany Makrlíkové: naplánujte si a zrealizujte zahradu právě teď
Chcete si splnit sen o krásné a funkční zahradě bez zbytečných chyb a nákladů? Přihlaste se do on-line zahradních kurzů Dany Makrlíkové, kde se naučíte, jak krok za krokem správně naplánovat a zrealizovat zahradu podle svých představ. Objevte tipy, inspiraci i praktické rady a začněte se svou vysněnou zahradou ještě dnes.
Cedr atlaský: majestátní jehličnan s modravými jehlicemi. Jak ho správně pěstovat v českých zahradách
Cedr atlaský (Cedrus atlantica) je jedním z nejpůsobivějších jehličnanů, které si můžete vysadit do zahrady. Jeho stříbřitě modré jehlice, elegantní kuželovitá koruna a pomalý, vyrovnaný růst z něj dělají skutečnou dominantu zahrady. Přestože působí exoticky, při správném stanovišti dokáže krásně prosperovat i v našich podmínkách.
Výroba adventního věnce: jednoduchý návod, tipy a inspirace
Adventní věnec patří k nejoblíbenějším vánočním tradicím. Provoní domov jehličím, navodí klidnou atmosféru a jeho výroba je navíc krásný rituál, který si mnozí dopřávají rok co rok. Pokud jste se letos rozhodli vytvořit si věnec vlastnoručně, nemusí to být vůbec složité – stačí pár základních materiálů, trocha fantazie a chuť pustit se do tvoření.
Nejčtenější články
Kdy dát rajčata ven a jak je nezničit: první týdny rozhodují o celé sezóně
Papriky po výsadbě nerostou? Největší chyba přichází hned první týden
Nejlepší trvalky na zahradu: Nápady od zahradní designérky Dany Makrlíkové
Doporučená videa
Dana Makrlíková v České televizi: Podívejte se na více než 330 reportáží o zahradách
Jak vytvořit zahradu plnou trav? Podívejte se na video!