Jak na pěstování jahod: Vše, co potřebujete vědět

Jahody si získávají oblibu nejen díky své výtečné chuti, ale i pro své nutriční kvality. Obsahují lehce stravitelné cukry, vlákninu, malé množství bílkovin, organické kyseliny, minerální látky a vitaminy – zejména vitamin C. V jeho obsahu zaujímají jahody čelní příčky mezi ovocem, hned za šípky a černým rybízem.

Jejich hlavní sklizeň obvykle probíhá v červnu. Díky vhodné kombinaci odrůd a pěstitelských technik však můžeme dosáhnout postupného dozrávání plodů od května až do listopadu.

Klíčová je proto správná volba odrůd. Doporučuje se vysazovat odrůdy s rozdílnými dobami dozrávání – od nejranějších jednoplodících, přes pozdní odrůdy, až po stáleplodící (tzv. remontantní) kultivary, které plodí opakovaně v průběhu celé sezóny.

Termín výsadby jahodníku

Volba vhodného termínu výsadby jahodníku je zásadní pro jdho úspěšné pěstování. Každé období má svá specifika a nároky – jak na typ sadby, tak na podmínky péče.

Jarní výsadba

Jarní výsadbu volíme zpravidla tehdy, pokud jsme nestihli vysadit jahody na podzim. Optimální termín závisí na průběhu jarního počasí, nejčastěji se výsadba provádí v průběhu dubna. K výsadbě se využívá především frigosadba, a to buď prostokořenná, nebo již zakořeněná v sadbovačích (kontejnerech).

Pokud nebyl záhon připraven na podzim, doporučuje se s výsadbou počkat přibližně 2–3 týdny po jeho založení – ideálně tedy na druhou polovinu dubna. Důležité je, aby půda byla dostatečně ulehlá a prohřátá.

Letní výsadba

Letní výsadba se uplatňuje především v intenzivním (komerčním) pěstování. Vyžaduje kvalitní závlahu a pravidelnou péči. Pro výsadbu se používá opět frigosadba nebo kontejnerované sazenice.

Pro drobné pěstitele však bývá letní výsadba poměrně náročná. Bez stabilního závlahového systému a důsledné péče hrozí ztráta celé výsadby – proto pro hobby zahrádkáře obecně není doporučována

Podzimní výsadba

Nejběžnějším a zároveň nejpřirozenějším termínem pro výsadbu jahodníku je podzim. V tomto období se používá tzv. zelená sadba – tedy sazenice s vyvinutým listovým aparátem.

S výsadbou lze začít od srpna, jakmile opadnou nejvyšší letní teploty, a pokračovat lze až do konce října. Chladnější počasí, vyšší vzdušná vlhkost a pravidelné ranní rosy přispívají k dobrému ujímání sazenic a podpoře tvorby kořenového systému. Pozdější výsadba často vede k silnějším a odolnějším rostlinám, které lépe přečkají zimu a vstupují do nové sezóny s náskokem.

Druhy jahodníku a výběr odrůd

Při pěstování jahod hraje volba vhodné odrůdy zásadní roli. Nejenže ovlivňuje termín sklizně, ale také chuť, velikost plodů, odolnost rostlin a celkovou výnosnost. Nabídka na trhu je široká, a tak může být výběr pro méně zkušené pěstitele složitý. Níže uvádíme přehled nejoblíbenějších a osvědčených odrůd podle období dozrávání:

Rané odrůdy

Tyto jahody dozrávají již koncem května až začátkem června. Vhodné jsou i pro chladnější oblasti.

• Rumba – velmi výnosná, dobře snáší i horší klimatické podmínky.
• Darselect – velké plody, vynikající chuť, dlouhé období sklizně.
• Asia – oblíbená pro mimořádně velké a atraktivní plody.

Polorané odrůdy

Sklizeň probíhá zpravidla v první polovině června. Tyto odrůdy bývají kompromisem mezi raností a stabilitou výnosu.

• Carmen – tmavě červené, velmi šťavnaté plody, výborná chuť.
• Allegro – odrůda ceněná pro svou výbornou rezistenci vůči chorobám.

Pozdní odrůdy

Dozrávají až koncem června nebo na začátku července, některé z nich i později. Jsou vhodné k prodloužení sklizňového období.

• Florence – anglická odrůda s dlouhým obdobím sklizně a vysokým výnosem.
• Malwina – jedna z nejpozdnějších odrůd, velmi odolná vůči mrazu i chorobám, plody mají výraznou chuť.

Stáleplodící odrůdy (remontantní)

Tyto jahody plodí opakovaně od června až do prvních mrazíků. Ideální jsou nejen na záhony, ale i do nádob – například na balkony.

• Ostara – osvědčená odrůda pro domácí pěstování, plodí spolehlivě po celé léto.
• Mara des Bois – vysoce aromatická odrůda, připomínající lesní jahody, velmi oblíbená pro svou chuť.

Typ sadby: Frigosazenice

Frigosazenice představují specifický způsob množení jahodníku, který se stal velmi populární zejména díky své flexibilitě. Jedná se o sazenice sklizené na podzim, kterým se odstraní listy a následně jsou tříděny podle kvality – rozhodujícím kritériem je průměr srdéčka a stav kořenového systému. Po třídění se sadba uchovává v chladicích boxech při teplotách kolem –1 až –2 °C, kde zůstává ve vegetačním klidu až do jarních měsíců. Po výsadbě na jaře pak rychle naraší a brzy nasazuje na plody. Výhodou je i možnost načasování výsadby a sklizně podle potřeb pěstitele.

Volba stanoviště pro pěstování jahod

Pro úspěšné pěstování jahodníku je výběr vhodného místa zcela zásadní. Jahodník je rostlina náročná nejen na půdu, ale i na světlo, teplotu a vláhu.

Půdní podmínky

Ideální půda pro jahodník je humózní, dobře propustná, hlinitopísčitá, s neutrální až mírně kyselou půdní reakcí (pH 6,0–6,5). Taková půda dobře drží vláhu, ale zároveň nezůstává přemokřená.

Nevhodné jsou:

• Těžké jílovité půdy – špatně propouštějí vodu a vzduch, bývají chladné.
• Příliš písčité půdy – mají nízkou schopnost zadržovat vodu a živiny, jsou chudé na humus.

V těžších půdách je vhodné zvážit výsadbu do vyvýšených záhonů, které zajistí lepší odvodnění a prohřátí půdy. Při nedostatku humusu je doporučeno zapracovat do záhonu rašelinový nebo kompostový substrát pro zlepšení půdní struktury a výživy.

Světelné a klimatické podmínky

Jahodník vyžaduje slunné stanoviště – ve stínu výrazně snižuje plodnost a kvalitu úrody. Zároveň je velmi citlivý na nedostatek půdní a vzdušné vláhy, zejména během kvetení a dozrávání plodů.

Vhodná jsou:

• Záhřevná, slunečná stanoviště s ochranou proti větru.
• Chráněné oblasti podhůří, klidně i ve vyšších polohách nad 500 m n. m.

Nevhodná jsou:

• Větrná a průvanová místa – vysušují rostliny a zvyšují riziko mechanického poškození.
• Mrazové kotliny – zde hrozí poškození květů jarními přízemními mrazíky.

Doporučení pro založení záhonu

• Vyberte místo, kde se v předchozích 3–4 letech nepěstovala žádná z jahodníku příbuzná plodina (např. rajčata, brambory, okurky nebo jiné druhy jahod).
• Půdu připravte s dostatečným předstihem – ideálně na podzim nebo alespoň 2–3 týdny před výsadbou.
• Obohaťte půdu o kvalitní kompost, dobře rozleželý hnůj (ne čerstvý!) nebo zahradnický substrát.

Příprava záhonu

Jahodník bychom neměli sázet na stejné místo opakovaně. Ideální je ho navracet na původní záhon až po čtyřech letech.  Před výsadbou je proto potřeba záhon co nejlépe odplevelit a přihnojit. Nejvhodnější je zapracovat do půdy kvalitní kompost nebo zahradnický substrát, případně je doplnit kombinovaným hnojivem. S použitím hnoje je ale třeba zacházet opatrně – použijeme pouze dobře rozleželý, vyzrálý hnůj. Čerstvý do půdy nepatří, protože může způsobit vážné kořenové choroby, které jahodník špatně snáší.

• Výsadba do zakryté půdy

Jahody lze sázet buď do volné půdy, nebo do záhonu zakrytého černou netkanou textilií. Výsadba do textilie má řadu výhod – textilie zadržuje teplo a vláhu, brání růstu plevelů a udržuje plody čisté. Půda pod ní zůstává kypřejší a lépe přijímá zálivku i hnojivo. Také se jahody na takovém záhonu sklízí snáze a dozrávají o několik dní dříve. Textilii pokládáme na připravený záhon, kraje zahrneme zeminou a do středu uděláme výřezy pro výsadbu. Do jednoho pásu širokého asi 70 cm lze vysadit dvě řady jahod – s rozestupem 50 cm mezi řádky a 25 až 30 cm mezi rostlinami podle zvolené odrůdy.

• Výsadba do volné půdy

Pokud textilii použít nechceme, můžeme sázet do volné půdy. Taková výsadba je sice přirozenější, ale náročnější na údržbu – hlavně co se týče pravidelného odplevelování. Záhon si nejprve rozměříme na řádky vzdálené zhruba 30 až 35 cm od sebe. Sázet můžeme do jednořádku, dvouřádku nebo i bez jasně daných pěšin. Vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami volíme podle odrůdy – pohybuje se zpravidla mezi 20 a 40 cm. Pro jednořádkovou výsadbu počítejme s hustotou přibližně 4 až 5 sazenic na metr čtvereční.

Ať už zvolíme jakýkoli způsob výsadby, je důležité vysazovat jahodník správně – srdéčko rostliny má zůstat těsně nad povrchem půdy, nesmí být ani příliš hluboko, ani vyčnívat.

Výsadba

Samotná výsadba jahodníku není složitá, ale vyžaduje trochu pečlivosti. Jamky vyhloubíme buď sázecí lopatkou, nebo klidně i rukou – měly by být alespoň deset centimetrů hluboké a dostatečně široké, aby se do nich pohodlně vešel kořenový systém rostliny. Do každé jamky nejprve nalijeme přibližně půl litru vody. Když se voda vsákne, nasypeme na dno malý kopeček kompostní zeminy. Na ten položíme sazenici, kořínky rovnoměrně rozprostřeme do stran a opatrně zasypeme zeminou.

Nejdůležitější je správně odhadnout hloubku sázení. Jahodník nesmí být zasazený příliš hluboko – aby srdéčko (růstový vrchol) nezůstalo pod úrovní okolní půdy, ale zároveň nesmí být ani příliš vysoko, kdy by byl kořenový krček odkrytý a hrozilo by jeho vysychání. Ideální je zasazení přesně v úrovni, ve které sazenice rostla předtím.

Po výsadbě rostlinu mírně přitlačíme, aby dobře přilnula k půdě, a pořádně zalijeme. Pokud je počasí horké a slunečné, doporučuje se výsadbu na pár dní lehce zastínit, například netkanou textilií nebo větvemi, aby sazenice lépe zvládly první dny na novém místě.

Následná péče o jahodník

Jakmile skončí zima, je potřeba se k jahodníku vrátit a dopřát mu základní jarní péči. Koncem února, nejpozději během března, odstraňujeme staré, zaschlé listy. Můžeme je opatrně olámat, nebo zlehka vyhrabat. Cílem je uvolnit místo pro nové rašící listy a zároveň předejít šíření chorob, které by se mohly v odumřelé hmotě udržet.

Jakmile srdéčka začínají vyrůstat, přichází čas na první hnojení. Je důležité být opatrný – hnojivo nesmí přijít přímo do kontaktu se srdéčky rostlin, aby nedošlo k popálení. Používáme dobře rozpustná dusičnatá hnojiva, jako je ledek amonný nebo močovina. Skvělou volbou jsou i speciální vícesložková hnojiva určená přímo pro jahody – například Kristalon na jahody, Agria nebo podobné značky. Pro doplnění draslíku můžeme použít síran draselný.

V průběhu vegetace by měly být dostačující zhruba tři až čtyři okopávky – tedy lehké prokypření a odplevelení záhonu. Před kvetením a během květu je lepší omezit zásahy na minimum, půdu jen jemně nakypřit a plevel vytrhávat ručně, aby nedošlo k poškození květů a mladých plodů.

Zdroj: Ing. Bc. Dana Makrlíková, redakce portálu Radyzezahrady.cz, Foto: archiv Dany Makrlíkové Depositfoto.com

Mohlo by vás zajímat

• Jak si na své zahradě vypěstovat hlávkový nebo ledový salát: Kompletní návod
• Jak úspěšně pěstovat salátové okurky
• Rybíz: Nenáročný poklad do každé zahrady
• Maliny na vaší zahradě: Jak na bohatou úrodu sladkých plodů
• Kanadské borůvky