Rakytník: Nenáročná a léčivá rostlina

Rakytník je opadavý keř, který dosahuje výšky 2,5 až 3 metry a patří do čeledi hlošinovitých. Nejvíce se u nás pěstuje rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides), který pochází ze severovýchodní Asie. V současnosti se používá nejen jako okrasný keř, ale také pro své mimořádné léčivé účinky.

Tato rostlina je velmi nenáročná, daří se jí na suchých, slunečných stanovištích, a to i na písčitých nebo kamenitých půdách. Má rozsáhlý kořenový systém, který vytváří kořenové výhonky, což je třeba zohlednit při výsadbě. Rakytník je mrazuvzdorný a před zimou není potřeba jej chránit.

Pro úspěšné pěstování je důležité zajistit slunné stanoviště a půdu s alkalickou až neutrální reakcí. Nesvědčí mu stín, těžká kyselá půda nebo přemokření, ale zvládá sucho a nepředstavuje nároky na nadbytek živin.

Plody rakytníku mají navíc vynikající léčivé účinky a jsou využívány při různých zdravotních problémech, pojdme si proto tuhle fascinující rostlinu přiblížit více.

Léčivé účinky rakytníku

Plody rakytníku jsou bohaté na celou řadu vitamínů a prospěšných látek, díky čemuž jsou vysoce ceněné v přírodní medicíně. Obsahují nejen vitamín C (360–450 mg/100 g), ale také vitamíny skupiny B, A, E, K, P a F, dále serotonin, kumarin, kyselinu jantarovou a rakytníkový olej. Tato vysoká koncentrace zdraví prospěšných složek dává rakytníku široké využití.

Mezi hlavní léčivé účinky rakytníku patří:

• Hojení řezných poranění – podporuje rychlejší regeneraci pokožky.
• Podpora kardiovaskulárního systému – zlepšuje zdraví srdce a cév.
• Podpora imunity – díky antivirotickým, antibakteriálním a antioxidačním účinkům pomáhá chránit tělo před infekcemi.
• Ochrana jater – má hepatoprotektivní účinky, tedy chrání játra před poškozením.
• Ochrana kožních buněk před zářením – působí preventivně proti poškození pokožky slunečním zářením.
• Snížení zarudnutí očí – má protizánětlivý účinek, který pomáhá zmírnit podráždění očí.

Rakytník je tedy vynikajícím pomocníkem pro zlepšení celkového zdraví a prevenci různých zdravotních problémů.

Odrůdy rakytníku

V nabídkách zahradnických podniků jsou zejména odrůdy německé. Tyto odrůdy jsou dosti vzrůstné, velmi úrodné, plody jsou s bohatým obsahem důležitých biogenních látek, ale sklizeň ztěžuje značná trnitost.

K mání jsou i čím dál oblíbenější odrůdy ruské, které mají méně trnů, plody již nejsou tak kyselé a dají se snáze odtrhávat od větví:

• Rakytník řešetlákový „Sluníčko“

Sluníčko tvoří středně vzrůstný keř s pevnými větvemi, má jen málo trnů. V českých podmínkách dozrává během července. Dužnina je šťavnatá, na chuť příjemná, aromatická a ne tak kyselá jako u starších německých odrůd. Plody rakytníku odrůdy Sluníčko obsahují až 7.3 % oleje.

• Rakytník řešetlákový “Krasavica“

Zajímavá je také keřovitá ruská odrůda Krasavice (Krasavica Nečernozemja). Plody mají červeně oranžovou barvu a jsou střední velikost. Tato odrůda se vyznačuje oproti ostatním odrůdám vysokým obsahem rutinu (519 mg). Rutin pomáhá zpevňovat stěny cév, činí je pružnější, brání skleróze.

Volba stanoviště a výsadba rakytníku

Rakytník je světlomilný keř, který vyžaduje slunné stanoviště s minimálním stínem. Ideální půda pro pěstování je vzdušná, bohatá na humus, s pH mezi 6,5–7. I přesto, že rakytník zvládá růst i v mělkých písčitých půdách, je třeba mu zajistit dostatečnou vláhu, zejména v období zakořeňování. Při výsadbě v suchých podmínkách je důležité pravidelně zavlažovat.

Při pěstování rakytníku v blízkosti lesa je doporučeno chránit mladší keře před okusem zvěří postřikem nebo nátěrem. Pro správný růst je potřeba dodržet optimální vzdálenost mezi keři. Na zahradě by měl být spon 3×1–2 m.

Závlaha a následná péče

Závlaha je klíčová, zejména v obdobích výsadby a sucha, kdy je rakytník ve fázi nasazování a dozrávání plodů. Dobrá závlaha nejen podporuje růst, ale i zvyšuje obsah mikroprvků v plodech, jako je vitamín C, jód a selen, což se může projevovat zvýšeným obsahem těchto látek až 15x.

Opylení

Rakytník je dvoudomá rostlina, což znamená, že pro plodnost je nutné mít jak samčí, tak samičí keře. Samčí keře by měly tvořit minimálně 10 % z celkového počtu. Pro optimální opylení je důležité, aby vzdálenost mezi opylovači a samičími keři byla do 10 m (maximálně 16 m). Opylení zajišťuje vítr, protože rakytník je větrosnubný.

Formování a zmlazování keře rakytníku

Rakytník je třeba pravidelně zmlazovat, zejména odstraňováním odplozeného obrostu a starých větví. Větve s plody se ořezávají jen výjimečně, maximálně jednou za dva roky. Pro správný růst je důležitý výchovný i zmlazovací řez. Rakytník lze pěstovat jako keř nebo stromek. V prvním roce po výsadbě se jednoletý výhon seřízne, což podpoří růst vertikálního výhonu. V druhém roce se vrchol seřízne, čímž vzniknou kvalitní boční výhony.

Pravidelně odstraňujte slabé výhony a suché větve, aby keř zůstal zdravý a plodný.

Sklizeň plodů rakytníku

Plody rakytníku dozrávají postupně, přičemž zralost závisí na odrůdě. S postupným zráním se zvyšuje obsah cukru a oleje v plodech. Na začátku zrání obsahují více kyselin a vitamínu C. Trny mohou sklizeň zkomplikovat, proto je výhodnější u trnitých odrůd odstřihnout celé větévky i s plody. Pokud větévky zmrazíme, plody lze snadno oklepat, ale počítejte s výpadkem sklizně v příštím roce.

Plody sklízíme, když jsou plně vybarvené, ale ještě neměknou, ideálně v září a říjnu. Usnadnit sběr můžeme tím, že větve ostříháme a necháme je projít mrazem, po kterém plody jednoduše oklepeme.

Tip: Příprava rakytníkového oleje

Plody rakytníku, ať už čerstvé nebo rozmrzlé, se nejprve rozmělní v mixéru. Poté se šťáva přecedí přes síto. Tato šťáva může být použita čerstvá, smíchaná s vodou a cukrem, nebo kombinována s ovocem a následně konzervována či zmrazena. Slupky a semena, která zůstanou na sítku, se šetrně usuší při teplotě do 40 °C. Suchá hmota se uchová v PE sáčku v lednici. Když je potřeba, suché plody se rozdrtí v kávomlýnku.

Rozdrcenou hmotu pak macerujeme v poměru 1:2–3 s olivovým nebo slunečnicovým olejem, ve tmě při pokojové teplotě. Směs je třeba každý den promíchávat. Po týdnu se směs přecedí přes plátno, a vznikne olej s krásnou barvou. Doporučená dávka je 1 lžička denně, což pokrývá denní potřebu „olejových“ vitamínů pro dospělou osobu.

Zdroj: Ing. Bc. Dana Makrlíková, redakce portálu Radyzezahrady.cz, Foto: archiv Dany Makrlíkové Depositfoto.com

Mohlo by vás zajímat

• ARONIE: Nenáročný keř plný zdraví
• Maliny na vaší zahradě: Jak na bohatou úrodu sladkých plodů
• Máta peprná: nejen letní osvěžení
• Rybíz: Nenáročný poklad do každé zahrady
• Ostružiny na zahradě: Pěstování, péče a sklizeň